Kolo jako kolo

Vzpomínám si, jak pÅ™ed tÅ™emi lety se tady udÄ›lal úplný boom s elektro koloběžkami a také s elektrokoly. Kola jsou tedy už déle než elektrokoloběžky, ale Å™eknu vám, že můj sen byl také, abych si pořídila elektrokoloběžku. Já totiž nemám automobil a nemám ani klasické kolo, takže jsem si Å™ekla, že abych alespoň nemusela každý den v letních obdobích jezdit do práce autobusem nebo vlakem. A tak budu využívat elektrokoloběžku. Ani nevíte, jak jsem byla opravdu hodnÄ› nadÅ¡ená, když mi elektrokoloběžka pÅ™iÅ¡la domů. PÅ™iÅ¡la mi poÅ¡tou asi za 3 dny a byla jsem nadÅ¡ená, že už ji koneÄnÄ› mám. Byla jsem v rodinÄ› jediná, kdo mÄ›l elektrokoloběžku.

A protože mám syna, tak jsem si Å™ekla, že budeme jezdit ve dvou. I když vím samozÅ™ejmÄ›, že ve dvou se na elektrokoloběžku nemůže vůbec stoupat. Ale co mám dÄ›lat, když mám malého syna, kterému je pÄ›t let, a jeÅ¡tÄ› neumí jezdit na kole? Syn se totiž bojí jezdit na kole, a i když ta má dvÄ› koleÄka přídavná, tak se i tak bojí jezdit tÅ™eba z kopce anebo nÄ›kde, kde jezdí blízko auta. Dokonce syn nechce jezdit na kole, když má pÅ™idaná koleÄka a je na chodníku. Vůbec nevím, jak tohle syna nauÄím, protože už příští rok si chci poÅ™izovat místo elektrokoloběžky nÄ›jaké elektrokolo a synovi bych chtÄ›la pořídit také nÄ›jaké vÄ›tší kolo.

Budu doufat, že syna to naÅ¡tÄ›stí zaÄne bavit a budu doufat také v to, že se syn pÅ™estane bát a pokusí se jezdit na kole i bez přídavných koleÄek. Opravdu nechápu, proÄ se syn bojí. Když takhle vezmu například moji neteÅ™ a svého synovce, tak ti už od svých tří let normálnÄ› jezdí rychle na kole, a to bez přídavných koleÄek. Kolikrát jsem také synovi říkala, aÅ¥ to jde vyzkouÅ¡et, aby si zkusil jízdu na kole bez přídavných koleÄek, jenomže jednoduÅ¡e ne. Syn se prostÄ› bojí a vůbec prý na to nevleze. A prý, když mu na jeho malém kole oddÄ›lám přídavná koleÄka, že už na to kolo nikdy nevleze. Budu doufat, že se to tÅ™eba už příští rok zlomí.