Pro nikoho asi není novinkou že vztahy mohou a bývají velice komplikované. Je to nejspíš tím, že každý má jiný názor na spoustu věcí a také je to často tím, že naše ego je prostě důležitější než city ostatních. Často sklouzneme do hádky kvůli naprosté hlouposti a i když nám to časem dojde, čato nejsme schopní si přiznat chybu a omluvit se. Je to časté napříč všemi věkovými kategoriemi.
Rodiče a děti
Vztahy si utváříme už od narození prostřednictvím rodičů a tím jak stárneme tak prostřednictvím svých názorů, koníčků, vzdělání a podobně. Ve vztahové oblasti by se dalo říct že podobné přitahuje podobné, protože těžko si budete rozumět s někým s kým si nemáte co říct. Jenže i když si s někým rozumíme natolik že je nám s ním dobře, často děláme naprosto zbytečné chyby, které nás ten vztah mohou stát. Mezi dětmi a rodiči to začíná vřít pochopitelně během puberty, která je velmi náročná pro obě strany. Tady je velmi důležité, aby rodiče hlavně naslouchali a nesoudili. Je to sice těžké ale právě v tomto období se vztah mezi rodičem a dítětem může buď upevnit a budou z vás přátelé na celý život, a nebo naopak zpřetrhat, což může vést k tomu, že dítě se chytne třeba špatné skupiny a problém jen a světě.
Neumíme si naslouchat
Je pravda že se o ženách říká že nejsou schopné říct věci narovinu a raději naznačují muži co je trápí. Jenže muži jsou čato v tomto ohledu naprostí zabedněnci a tak prostě náznaky nechápou. Vždycky je lepší narovinu říct co komu vadí a ten druhý by se nad tím měl trochu zamyslet, pokud to není hloupost typu “nemám na tobě ráda to bílé tričko”. Lidé by si měli všímat změn v chování svých partnerů a blízkých osob, protože jedině tak mohou včas přijít na to, že se něco děje a něco není v pořádku. Ego by rozhodně mělo jít stranou, a to celá řada z nás prostě neumí ani v pozdějším věku.
